Německá kancléřka Angela Merkelová už téměř odlétala na návštěvu Brazílie, když jí náhle zavolal ministr vnitra Thomas de Maizière. Bylo to 19. srpna 2015 a de Maizière šéfce kabinetu po telefonu oznámil, že počet uprchlíků přicházejících do Německa prudce roste, a bude proto muset zvýšit odhad počtu těch, kteří do konce roku přijdou. Ze 450 na 800 tisíc.

Merkelová si podle týdeníku Spiegel nebyla jistá, jak situaci řešit. "Rychle rostl tlak na kancléřku, aby navštívila některou z uprchlických ubytoven. Ona se tam ale nechtěla objevit s prázdnýma rukama. Politický lídr musí nabízet řešení, a ne si jenom stěžovat na okolnosti, říkávala často," napsal Spiegel.

O tři dny později udělalo Německo první velký krok. Imigrační úřady dostaly povel, že na uprchlíky ze Sýrie nemají uplatňovat dublinské procedury. Znamenalo to, že je nemají vracet do první země, přes kterou na území Evropské unie vstoupili, ale řešit s nimi žádosti o azyl přímo v Německu. Nařízení se mělo dostat k německým úředníkům a usnadnit jim práci, uniklo ale do médií a britský list Independent tehdy přinesl zprávu pod titulkem "Německo otevřelo své brány".

Evropa byla v té době uprchlíky zavalená. Tisícovky se jich tísnily v Maďarsku, další desetitisíce pochodovaly z Řecka. Evropané zažívali strach a beznaděj, pronásledovala je ale i hanba. To když například rakouská policie našla na kraji dálnice poblíž Vídně zaparkovanou dodávku s hnijícími těly 71 udušených uprchlíků.

Poslední srpnový den proto svolala Merkelová tiskovou konferenci, kde prohlásila, že ti, kteří utíkají před válkou, budou v Německu vítaní. "Nebude to snadné, ale zvládneme to," uvedla kancléřka větu, kterou od té doby veřejnost i média často opakují. Merkelová se tehdy rozhodla pomoct jen těm Syřanům, kteří se zasekli v Maďarsku. Navzdory tvrzení mnoha politiků tak uprchlickou vlnu nespustila. S velkou pravděpodobností ji ale prohloubila, její slova údajně pouštěli převaděči uprchlíkům s tím, že na ně Němci čekají s otevřenou náručí.

Věci poté dostaly rychlejší spád. Německo začalo prosazovat systém povinných kvót pro uprchlíky, který navrhla Evropská komise v květnu. Státy visegrádské čtyřky, tedy Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko, to ale odmítaly přijmout. "Pokud máma Merkelová tyto lidi pozvala, měla by je převzít," prohlásil ministr financí Andrej Babiš − a to byli čeští politici oproti jiným kolegům z Visegrádu ještě mírní.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se